Minulý týden byl po mnoha měsících budování otevřen severní obchvat města Prostějova. Při této příležitosti jsme primátorovi Františku Jurovi položili několik otázek.
Jak hodnotíte průběh prací na nové tříkilometrové silnici?
Především si musíme uvědomit, že idea severního obchvatu není nová. Kořeny tohoto projektu sahají více než deset let do historie. Musíme proto poděkovat našim předchůdcům na radnici, že tuto myšlenku podporovali a podnikali i zcela konkrétní kroky k jejímu uskutečnění. Důležitým milníkem bylo rozhodnutí města Prostějova a Olomouckého kraje o výkupu pozemků. Obě samosprávy daly důvěru dvěma konkrétním lidem, kteří se s jejich podporou pustili do vyhledávání vlastníků nemovitostí a do vyjednávání o jejich prodeji. Šlo celkem o 270 parcel, které měly 110 vlastníků. Výkupy trvaly půldruhého roku občas měly i dobrodružný charakter. Jednou bylo nutné najít majitele mezi bezdomovci na druhé straně republiky, jiný vlastník na našeho vyjednavače poštval psa. Nakonec se vše podařilo. Celou tuto agendu odpracovali Jiří Rozehnal a Roman Karšulín, kteří později uspěli také v komunálních volbách a za hnutí ANO 2011 zasedli v našem zastupitelstvu i v radě města.
Já jsem celou věc vnímal nejen jako člen městského zastupitelstva, ale přímo jsem se účastnil rozhodování v pozici náměstka hejtmana Olomouckého kraje. Vím, jak složitý problém to byl. A také jak důležité bylo získat na projekt velkou státní dotaci. Kdyby měl celkové náklady ve výši zhruba 400 milionů korun hradit samotný kraj, bylo by zahájení stavby obtížně obhajitelné. Ale protože většinu peněz uvolnil stát a na kraji zbylo dofinancovat 70 milionů korun, tak jsme se do této akce pustili.
Co bude nyní následovat?
Na severní obchvat by samozřejmě měl navazovat takzvaný severozápadní kvadrant. Čeká nás ale ještě hodně práce. Bude nutné stanovit konkrétní trasu, opět začít řešit majetkoprávní vztahy, projektovat stavbu. Je to práce minimálně na několik let. A je samozřejmě nutné, aby byly pro realizaci podobně příznivé podmínky, jak v případě severního obchvatu.
Jaké investice tedy chystáte obecně?
Tento rozhovor děláme několik dní po zasedání zastupitelstva města, které schválilo rozpočet na rok 2022. V něm jsou investice vyjmenovány, takže mohu zmínit například revitalizaci pivovarského rybníčku ve Vrahovicích a výměnu některých prvků zimního stadionu. Čeká nás regenerace sídliště Brněnská – Dobrovského a sídliště Svornosti. Máme připraveno budování běžeckého tunelu na ZŠ Železného, v tomto případě ovšem ještě čekáme na státní dotaci. Celkově hodláme investovat přes 200 milionů korun, což je na naše město velmi slušné a v našich ulicích to bude vidět.
Připravujeme také dopravní terminál Újezd a související parkovací dům. Dosáhli bychom tak návaznosti individuální a veřejné dopravy, což by bylo nejen pohodlné pro cestující, ale také ohleduplné k životnímu prostředí. Počítáme zde s investicemi do modrozelené infrastruktury, tedy například se zachytáváním dešťové vody a moderními prvky zeleně. Investice do celého projektu by mohly dosáhnout až 110 milionů korun a my v této souvislosti myslíme na možnost získat dotaci z programu integrovaných teritoriální investic známých pod zkratkou ITI.
Čeká nás také rozhodnutí, jak dál se Společenským domem. Stavební práce v letošním roce dramaticky podražily a původně plánované náklady na rekonstrukci se zvýšily ze 150 milionů korun asi na 250 milionů. Budeme na to muset nějak zareagovat.
Když jste zmínil zastupitelstvo, jak se ohlížíte za posledním jednáním? Překvapilo vás, že proběhlo poměrně hladce a hlavně rychle?
Naše koalice se od počátku snaží komunikovat se všemi kluby v zastupitelstvu. Já sám na to kladu velký důraz a dveře mé kanceláře jsou otevřené pro každého zastupitele. Někdy je to na samotném zasedání vidět, jindy hledáme shodu obtížněji. Jsem rád, že průběh posledního zastupitelstva vnímáte jako hladký. Uvidíme, zda se z toho stane pravidlo.
Nemůžu se nezeptat na aktuální pandemickou situaci a požádat o vaše vyjádření…
Vidíme aktuální statistiky nemocných. Vidíme, jak přibývá pacientů v nemocnicích. Z některých moravských nemocnic už musejí být lidé ve vážném stavu převáženi jinam, protože dochází kapacity. Prostějovské nemocnice se do zatím netýká, ale kdyby měl současný trend ještě nějakou dobu pokračovat, nebude místo ani v ní. Jsem v kontaktu s prostějovskými zdravotníky a vnímám jejich vyčerpání, zklamání a deziluzi. Příliš mnoho lidí odmítlo očkování a jsou to právě oni, kdo nyní plní lůžka vyčleněná pro tu nejnáročnější péči. To si naši lékaři a sestry nezaslouží.
V minulých dnech jsem vedení nemocnice v očekávání větší poptávky po vakcínách nabízel obnovení našeho očkovacího centra. Bohužel, v současné době by v něm neměl kdo pracovat. Personál je zcela vytížen náporem kovidových pacientů a vyčlenění částí zdravotníků pro podávání vakcín mimo areál nemocnice nepřichází v úvahu. I tak je ovšem možné nechat se naočkovat přímo v Prostějově a já vyzývám každého, aby neváhal a chránil tímto způsobem sebe i nás ostatní.
Rozhovor vyšel v Prostějovském večerníku.
