Senát v minulém týdnu projednal novelu zákona známou jak “Lex Ukrajina 7. Ta je mimořádně sporná a zásadní výhrady k ní měli i někteří senátoři vládní koalice. V horní komoře Parlamentu, kde mají koaliční kluby většinu, se nakonec nenašlo dost hlasů pro žádné konkrétní usnesení. Takzvaně “pod stůl” tak nejen spadly všechny pozměňovací návrhy, ale senát se k novele nijak nevyjádřil. Tudíž ji ani neschválil, ani nevrátil Poslanecké sněmovně. Podle platné právní úpravy to ovšem znamená, že po uplynutí příslušné lhůty zákon poputuje na podpis prezidenta a následně začne platit.
Lex Ukrajina obsahuje několik sporných bodů. Jednak zpřísňuje podmínky pro ruské žadatele o české občanství.Ti se nejdříve musejí vzdát ruského občanství. Odborníci upozorňují, že to například pro odpůrce ruského režimu nemusí být administrativně vůbec jednoduchý krok. Navíc se začíná rozlišovat například mezi občany Ruska a Běloruska. To v praxi může znamenat, že v případě smíšených manželství jeden z páru občanství získá, protože je Bělorus zatímco druhý pocházející z Ruska nikoliv. Nepovažuji to za správné.
Zásadnější problém pro samotné občany České republiky je pak kontroverzní ustanovení nového trestného neoprávněné činnosti pro cizí moc. Proti němu se ozvali nejen právníci, ale i někdejší bojovníci proti totalitnímu režimu, kterým nebezpečně připomíná starou praxi kriminalizace běžné činnosti. Příslušné ustanovení má velmi vágní formulaci a teoreticky může sloužit například k potlačování svobody slova. Žádali jsme vrácení návrhu do Poslanecké sněmovny, bohužel se k nám nepřipojilo dost senátorů z jiných klubů. O to větším překvapením bylo následné prohlášení ministra spravedlnosti Pavla Blažka. Den po projednání návrhu v Senátu pan ministr uvedl, že chce definici tohoto trestného činu přepracovat. Škoda, že to neřekl o den dříve, všechno mohlo být jinak.
Psáno pro týdeník Hanák.