Minulý týden jsem vystupoval na veřejném slyšení Senátu ke změnám ve financování nepedagogických pracovníků škol. Novela příslušného zákona má zcela konkrétní dopady na obce zřizující základní školy. Ve svém vystoupení jsem využil nejen zkušenosti z Prostějova, ale také informace od kolegů starostů z našeho regionu, kterým i touto cestou děkuji.
O co jde?
Novela zákona předpokládá, že platy některých zaměstnanců škol od 1. září letošního roku nebude hradit stát, ale města a obce. Samosprávy by na ně měly získat peníze z daní. Opatření se dotknou například školníků, kuchařek a účetních.
Zásadním problémem je fakt, že ke změně zákona dochází dříve, než se upravilo samotné rozdělení výnosů z daní. Obce mají slíbeno, že se příslušné příjmy navýší ještě před 1. září letošního roku. Nikdo to však samozřejmě neumí garantovat, protože každá úprava musí mít podobu zákona, který ovšem zatím neexistuje.
Řada obcí svým školám už nyní finančně pomáhá. Nyní se na ně valí povinnost hradit další náklady, aniž by bylo vyřešeno, kde obce peníze získají. A také přesně nevědí, kolik peněz nakonec doopravdy dostanou. Pro řadu z nich to může ještě letos na podzim představovat velký problém.
Dopady na města a obce
Stát v posledních letech přenesl na samosprávy řadu nákladů. Rozpočty měst a obcí musejí dorovnat klesající příspěvky státu na výkon některý úředních povinností, snížily se výnosy z takzvaných sdílených daní a výrazně klesly také příjmy z hazardních her. Některé obce začaly na své náklady provozovat pobočky, které opustila státní Česká pošta. Jen v Prostějově letos tímto způsobem přijdeme asi o 112 milionů korun v porovnání s rokem 2023. Jak to bude s náklady na nepedagogické zaměstnance škol, je velkou otázkou.
Jsem přesvědčen, že takto překotně stát postupovat nemá a myslí si to také Svaz měst a obcí. Byl bych rád, kdyby ministerstva podobné návrhy dobře připravila, projednala se těmi, který se opatření dotknou a teprve poté je ve správném pořadí poslala do Parlamentu.
Psáno pro týdeník Hanák.