V minulých dnech proběhlo v Senátu veřejné slyšení na téma Sport a jeho budoucnost. Patřil jsem k iniciátorům celé akce a také jsem na něm vystupoval. A co bylo důvodem?
Jak čtenáři týdeníku Hanák pravděpodobně vědí, jsem celoživotní sportovec, trenér a sportovní manažer. Sport považuji za nepostradatelnou aktivitu. Má důležitý vliv na naše zdraví, na sociální vazby i na ekonomiku. Je to součást naší kultury a identity. Sport spojuje lidi napříč generacemi a společenskými skupinami, pomáhá začleňovat sociálně a zdravotně znevýhodněné skupiny našich občanů a podporuje dobrovolnictví a budování komunit. V neposlední řadě hraje roli v diplomacii a mezinárodních vztazích.
V současné době mu schází dostatečné legislativní a exekutivní zakotvení a je velmi podfinancovaný. Sportoviště chátrají a kluby nemají elementární jistotu financování svého provozu. Statisíce stárnoucích nadšenců věnujících se mládeži ve svém volném čase nemá kdo nahradit, protože profesionály není čím zaplatit. Výsledkem je klesající zájem dětí i všech dalších věkových kategorií o sport a z něj vyplývající problémy, které se dotýkají celé společnosti včetně armády a bezpečnostních sborů.
Je z toho cesta ven? Jsem přesvědčen, že ano. Během svého působení v krajské samosprávě jsem společně se svými kolegy inicioval a prosadil výrazné navýšení podpory sportu. Dotkla se nejen vrcholového sportu, ale začínala od nejmenšího hřiště v nejvzdálenější vesnici. Musíme klubům pomoci obnovit jejich sportoviště a financovat provoz, především práci s dětmi a mládeží.
Dále musíme sportu vrátit jeho vážnost. Vnést jasno do postavení reprezentantů, profesionálů (například trenérů a rozhodčích) i dobrovolníků, kteří se výchově budoucích generací věnují ve svém volném čase.
Český sport má stále šanci, pokud se mu dostane důstojné role na té nejvyšší vládní úrovni a pokud stát společně s kraji, městy a obcemi najde efektivní systém financování, protože právě peníze v něm chybí nejvíce. Věřím, že ještě není pozdě udělat pro sport a tím i pro českou společnost to nejlepší.
Psáno pro týdeník Hanák.