Sportovní areál bývalých Železáren na Sportovní ulici by mohl znovu ožít. Šéf fotbalového klubu 1. SK Prostějov, městský zastupitel a lídr kandidátky hnutí ANO pro komunální volby František Jura se domnívá, že když spojí síly město, kraj a stát, bude možné legendární stadion obnovit. Položili jsme mu proto několik otázek.
Jaká je historie areálu na Sportovní ulici?
Historie stadionu je spojena především s historií fotbalu v Prostějově. První klub zde vznikl už v roce 1904, ve 30. letech se mu pak podařilo dostat do nejvyšší soutěže. V tabulce před ním často končily jen Sparta a Slavia, tehdy takřka neporazitelné pražské kluby. A právě meziválečná první liga byla i vrcholem pro areál Železáren. Jezdily sem hrát ta nejlepší mužstva z celé země, v Prostějově byla k vidění skvělá kopaná. Naposledy se zde ovšem hrála první liga už v sezoně 1945/1946. Poté se diváci museli smířit s nižšími soutěžemi.
Řada lidí si samozřejmě pamatuje druholigové sezóny po listopadu 1989 a pozdější administrativní sestup do třetí ligy vynucený nedostatečným vybavením stadionu a pak i úplný pád fotbalu až do krajského přeboru. Mládež později převzal nově vzniklý klub 1. SK Prostějov, který v současné době vedu, ale to už je jiná historie.
Stadion dříve sloužil i atletům, že?
Ano, připravoval se zde například legendární desetibojař Robert Změlík, který vybojoval zlato na olympiádě v Barceloně v roce 1992. A nebyl samozřejmě sám. Vyrostla zde spousta vynikajících atletů. Železárny jsou spojeny s takovými jmény jako Jan Mrázek, František Slavotínek a Milan Čečman. Prostějovská atletika patřila mezi nejlepší v republice.
Jaké jsou vaše plány pro nadcházející období?
Především bude nutné areál vykoupit od soukromého vlastníka, případně jej s ním vyměnit za jinou nemovitost. Věřím, že se nám to podaří. Signály od současného majitele naznačují, že se takovému kroku nebrání. Model ale bude muset být zajímavý pro obě strany, město se kvůli stadionu nemůže vzdát pomyslného rodinného stříbra. Ale jak říkám, jsem optimista a doufám, že najdeme společnou řeč. „Želízka“ i občané Prostějova si to zaslouží.
Co by mělo v zanedbaném areálu vzniknout?
Bude nutné zbourat budovy, které už nemohou sloužit svému účelu a jsou pro návštěvníky spíše nebezpečím. Pak by měla sportu začít sloužit samotná plocha. V budoucnu by kolem fotbalového hřiště mohla vzniknout atletická dráha. Čekají nás samozřejmě také tribuny a veškeré potřebné zázemí.
Takže na „Želízka“ se vrátí fotbal a atletika?
Rozhodně ano, ale nejen ony. Potenciál vidím také ve využití hasiči. Myslím, že by mohl velmi dobře sloužit pro dobrovolné i profesionální hasiče jako výcvikový areál včetně cvičné stěny. Mohly by se zde zdokonalovat ve svých dovednostech i měřit síly v hasičských soutěžích.
Jak si představujete financování obnovy?
Myslím, že tady bude muset spojit síly město, kraj i stát. Není možné, aby obnovu Železáren financovalo jen město Prostějov. Budeme potřebovat pomoci. Ale právě multifunkční využití areálu nám dává šanci dosáhnout na více dotačních titulů. Už jsem v tomto směru vedl jednání s ministrem školství, mládeže a tělovýchovy Robertem Plagou, který se byl společně s vládním zmocněncem pro sport MIlanem Hniličkou na ploše i podívat. S našimi plány jsem seznámil i premiéra Andreje Babiše. Právě využití areálu k více účelům předsedu vlády zaujalo.
Máte nějaký sen spojený právě s areálem „Želízek“?
Samotná obnova tohoto stadionu je samozřejmě velký sen. A mým dalším snem je hrát v Prostějově první ligu fotbalu. V obou případech je před námi spousta práce. Ale od toho jsou sny, aby za nimi člověk šel.
Rozhovor pro Prostějovský večerník, vydání z 24. září
