Kampaň před komunálními volbami spěje ke konci. Jsem vlastně docela rád, že už ji máme skoro za sebou a za pár dní už se zase budeme moci naplno věnovat své práci. Očekával jsem, že bude někdy takříkajíc „na hraně“ a měl jsem poměrně jasnou představu, kvůli komu to tak bude. Přesto mě tito lidé překvapili.
Se svými kolegy jsem připravil volební program zaměřený na sport, kulturu, dopravu i zlepšení veřejných prostranství ve městě. Nechtěli jsme slibovat nic, co by nebylo v našich silách v následujících čtyřech letech splnit. Přišli jsme s jasnou vizí, závazkem postupovat koncepčně a krok za krokem zlepšovat život obyvatel Prostějova. Já sám jsem opakoval, že je třeba táhnout za jeden provaz, spojit síly a shánět prostředky z více zdrojů včetně kraje, státu a Evropské unie.
Někteří šli jinou cestou. Jako příklad uvedu nedávnou debatu o prostějovském sportu a jeho financování pořádanou na hokejovém stadionu. Sám jsem před časem tři čtvrtě roku řídil komisi, která si dala za úkol zachránit v našem městě mládežnický hokej. Byl jsem jedním z posledních, kteří ještě věřili, že se to dá zvládnout. Absolvoval jsem nespočet jednání a snažil se pomoci. Nakonec se nám to podařilo. Když v minulých dnech na toto téma došlo na výše zmíněné debatě, začaly si zásluhy připisovat osoby, které jsem na těchto jednáních nikdy neviděl. Najednou se přihlásili o svůj díl slávy lidé, kteří v životě nebyli na našem zimním stadionu a dost možná ani na žádném jiném sportovišti ve městě. Naprostá demagogie. Kdo neudělal nic, najednou začne přesvědčovat ostatní, že vše umí a vše zařídí.
Na závěr jen dodávám, že obrázek si musí udělat každý sám.
A pojďte samozřejmě všichni v pátek a sobotu k volbám.
