Prostějov je městem, které dlouhodobě vítězí v řadě anket i odborných hodnocení. Primátor František Jura a jeho kolegové několikrát ročně přebírají prestižní ceny za činnost samosprávy, magistrátu i celého města. Příkladem může být nedávné vítězství v soutěži ministerstva vnitra Přívětivý úřad a 2. místo v celorepublikovém hodnocení Město pro byznys. Co je za těmito úspěchy? A jak se město připravuje na další rozvoj? Zeptali jsme se přímo prvního muže města.
Pane primátore, na vašem stole pracovním vidím programové prohlášení Rady města Prostějova. Nahlížíte do něj často?
Dívám se do něj několikrát měsíčně. Ale nazpaměť se jej neučím. Spíše pravidelně porovnávám rozhodování rady a zastupitelstva s body, které jsme slíbili občanům. Myslím, že po dvou letech se nemáme za co stydět. Jsme v poločase a řadu složitých úkolů, které jsme si sami dali, už můžeme považovat za splněné. Ale nenechávám se tím ukolébat, volební období je čtyřleté a naši občané si zaslouží, abychom pro ně naplno pracovali celou dobu, takže je to naše povinnost.
Co byste z těch největších projektů vyzdvihl?
Budujeme zázemí pro hokejovou mládež, to je velký a finančně poměrně náročný projekt. Pracuje se také na dvou nových hřištích pro mladé fotbalisty, kde se nám podařilo vhodně sdružit peníze města, kraje a státu. Pokračujeme v přípravách té zřejmě vůbec největší investice, tedy kulturního a společenského centra. Počítáme se zahájením prací buď na podzim příštího roku nebo na jaře 2022.
To samozřejmě není všechno, zásadní jsou investice do dopravní infrastruktury. Hodně náročný je severní obchvat města. Přestože to není primárně investice města, Prostějov se na ní významně podílí. Stojí nás to desítky milionů korun. Máme za sebou rekonstrukci Plumlovské ulice, čeká nás Vrahovická a Wolkerova. Také v tomto případě spolupracujeme s Olomouckým krajem coby vlastníkem hlavních průtahů městem. Na nás jsou chodníky, zeleň, mobiliář a další náklady. Spolupracujeme i se státem například při investicích na estakádě Haná, které výrazně zvýší bezpečnost motoristů, kteří z ní odbočují do města nebo na ni naopak najíždějí. Nesmíme zapomenout na pokračování regenerace sídlišt, nyní aktuálně B. Šmerala, v přípravě je například regenerace sídliště Svornosti ve Vrahovicích.
Součástí řešení centra má být kromě kulturního a společenského centra i nový parkovací dům. Bude se v této věci v nejbližších letech něco dít?
Určitě ano, ale nepředpokládám, že by jej stavělo město. Připravujeme vyhlášení soutěže, z níž by měl vzejít náš budoucí partner. Předpokládáme, že kromě vybudování samotného parkovacího systému bude možné, aby příslušný developer několik pater budovy využíval jinak. Mohou tam být například kanceláře. Postupujeme v této věci koncepčně, což vyžaduje určitý čas. Ale nová místa k parkování centrum města rozhodně potřebuje, takže věc nechceme jakkoliv odsouvat.
Existuje ještě nějaká šance, že se podaří odvrátit demolici Místního nádraží?
O Místním nádraží dlouhodobě vyjednáváme se Správou železnic, a to na všech úrovních od generálního ředitele až po jeho kolegy z olomoucké pobočky této státní organizace. Celou věc vidím velmi nadějně. Od původní varianty, kterou bylo zbourání objektu, jsme se přes diskuse o možném převodu na město dostali až k současnému návrhu. Tím je ponechání budovy v majetku Správy železnic, její rekonstrukce a následné využití pro potřeby důležitých služeb. Místní nádraží by mohlo sloužit například České poště, Policii České republiky a prostějovskému magistrátu. Z dosavadních jednání mám dobrý pocit. Věřím, že se všechno podaří a na hrozbu demolice této unikátní stavby si za pár let už ani nevzpomeneme.
Je nějaká velká investice, kterou zatím považujete za nevyřešenou?
Žádný jednoznačný dluh naší koalice nevidím. Ale existují samozřejmě témata, která v delší perspektivě budou vyžadovat řešení. Můžeme se bavit o bazénu, je to jedna z věcí kterou by naši občané pravděpodobně ocenili a hlavně si nový moderní bazén se všemi věcmi, které k tomu patří, jako saunový a welnesový svět, všichni v našem městě zasloužíme. Tady zatím neexistuje nějaká jednoznačná finální vize, jakým směrem se dále vydat. Vedení města čelí tlaku, abychom postavili bazén o velikosti 50 krát 25 metrů. Takovou vodní plochu ovšem nemá například ani Olomouc. V České republice jsou bazény této velikosti spíše výjimkou. Studie, kterou jsme nechali vypracovat, počítá s investičními náklady přes 800 milionů korun a velkou roční částkou za provoz. To nepovažuji pro město velikosti Prostějova za reálné. Osobně se přikláním spíše k umírněné variantě pětadvacetimetrového bazénu s osmi plaveckými drahami.
Podle mého názoru je důležité postupovat v nastaveném trendu financování. Podívejme na multifunkční budovu pro hokejovou mládež. Stát nám na ni poskytl 50 milionů korun, město dává 40 milionů a kraj 2 miliony. Na fotbalové hřiště s umělým povrchem dá 21 milionů stát, 5,7 milionu kraj a 3,4 milionu město. Do Národního domu šlo přes 60 milionů korun z ITI Olomoucké aglomerace, příští rok dá 10 milionů město. Zelenou musí být kofinancování, nejlépe státu, kraje a města. Pokud by město mělo stavět bazén, který má v ČR takové velikosti pouze Plzeň, musíme si vzít minimálně 740 milionů úvěr, protože na takový projekt v současné době a nastavení dotačních pobídek ze strany státu a kraje více než 60 milionů nezískáme. V této chvíli tato oblast zřejmě nebude vyhlášena ani v rámci ITI. Musíme brát v úvahu všechny aspektu a rozhodovat rozumně. Já bych si jako fotbalista asi přál nový stadion pro 3 až 5 tisíc lidí, který se dá pořídit za cca 400 milionů. Bohužel není to reálné. Budeme se možná muset spokojit s nějakou úpravou stadionu Za Místním nádražím.
Velkým tématem, které umocnila i letošní epidemie koronaviru, jsou sociální služby. Připravuje město v této oblasti nějakou investici?
Počítáme s rozšiřováním azylového domu. Jeho kapacitu bude v následujících letech potřeba navýšit například přístavbou. V jiných případech chceme být dobrým partnerem poskytovatelů služeb. Myslím, že Prostějov by si zasloužil investovat do péče pro naše starší spoluobčany. Je to jednoznačně krajské téma, protože domovy pro seniory zřizuje Olomoucký kraj. My ale budeme podobné aktivity podporovat, jde přece o naše lidi, o naše rodiče a prarodiče. Chceme rovněž pomáhat dalším poskytovatelům péče. Osobně jsem nedávno navštívil Charitu v Prostějově a zajímal se jak o ubytované klienty, tak o terénní služby. Následně jsme v zastupitelstvu podpořili nákup elektromobilu pro charitní pečovatelskou službu i peníze na ochranné pomůcky. Zaujaly mě také rozvojové projekty Charity. Budova na Martinákově ulici potřebuje opravit a vedení organizace má plány i se zahradou v tamním vnitrobloku.
Před několika dny jste podepisoval memorandum s profesionálními hasiči. O co přesně jde?
Hasičský záchranný sbor vybuduje v Prostějově novou stanici. Nový areál bude umístěn v Brněnské ulici a přestěhuje se do něj i Zdravotnická záchranná služba Olomouckého kraje. Město pochopitelně na celém projektu spolupracuje. Opět tedy půjde o projekt, na kterém se bude podílet stát zřizující hasiče, Olomoucký kraj, kterému patří záchranka, a město. Pozemek je náš a podílíme se i na studii, která danou lokalitu řeší. Radnice rovněž hledá cesty, jak co nejvíce usnadnit dopravní napojení areálu na blízkou dálnici.
Může Prostějov v příštích letech dosáhnout na nějaké významnější evropské dotace?
Já věřím, že ano. Budeme se ucházet o podporu například v programu Integrovaných územních investic, které jsou známější pod zkratkou ITI. Máme připravenou řadu projektů a u dvou z nich vidíme velmi slušnou šanci uspět v hodnocení a získat evropské peníze. Prvním jsou naše rozvojové záměry v centru města, například úprava veřejných prostranství v okolí zámku a v lokalitě někdejších židovských uliček, dále dopravní terminál Újezd včetně navazujícího parkování a inteligentní zastávky hromadné dopravy. Druhým důležitým projektem je velká investice do hřbitova. Čeká nás jeho rekonstrukce, rozšíření, vyřešení parkování a investice do smuteční obřadní síně.
Jak byste zhodnotil finanční situaci města?
Městské finance jsou dlouhodobě v dobrém stavu. Rozpočet na rok 2021 kvůli očekávanému výpadku příjmů z daní počítá se zapojením peněz uložených z dřívějška, pořád však budeme mít rezervy. Prostějov má navíc nulové dluhy. Co by za to jiná města dala! Ani do budoucna nepočítáme s žádným úvěrem na provoz. Něco jiného by byla velká investice, o kterých jsem hovořil před chvílí, tedy například kulturní a společenské centrum nebo bazén. Umím si představit, že na takto významné projekty důležité pro celý Prostějov bychom si úvěr vzít mohli, ale nechci předbíhat. Schválený rozpočet s ním nepočítá.
Rozhovor, který vyšel tento týden v příloze Prostějovského večerníku.